Od bublin umělé inteligence po prudký nárůst vládních výdajů a od poklesu trhu s nemovitostmi po prudký nárůst cen ropy, tyto faktory budou pravděpodobně patřit k nejvlivnějším silám, které budou v roce 2026 formovat globální trhy, ať už negativně, nebo pozitivně.
1. Prasknutí bubliny umělé inteligence
Americké technologické společnosti nedokážou generovat hmatatelné komerční výnosy z umělé inteligence, což vyvolává otázky ohledně logiky masivních investic do hardwaru, softwaru a souvisejících odvětví. Akcie technologických firem prudce klesají a zasahují horních 20 % příjmů ve Spojených státech, kteří drží největší podíl na domácích amerických akciích.
Poté, co tyto nárůsty bohatství v posledních dvou letech podporovaly růst spotřebitelských výdajů, v době, kdy se dolních 60 % populace potýkalo s problémy, vede eroze bohatství domácností k slabší spotřebě v roce 2026.
Investice do umělé inteligence také prudce klesají, což vyvíjí tlak na stavebnictví a kapitálové investice, které podle odhadů v roce 2025 přispěly k hospodářskému růstu USA přibližně jedním procentním bodem a po vyloučení dováženého vybavení ještě méně. Už jen tento pokles by stačil k tomu, aby americký trh práce uvrhl do úplné recese.
Dopad: Spojené státy vstupují do recese, přičemž Evropa je postižena v menší míře. Federální rezervní systém je nucen snižovat úrokové sazby mnohem rychlejším tempem.
2. Kongres schválil „celní slevy“ před volbami v polovině volebního období
Fiskální politika představuje jedno z klíčových rizik pro růst a inflaci v roce 2026. Prezident Donald Trump tlačí na Kongres, aby pod označením „vrácení cel“ vydal 150 milionům Američanů šeky na 2 000 dolarů, což oživuje vzpomínky na stimulační balíčky z doby pandemie, které pomohly nastartovat inflaci.
Ačkoli matematika zcela nesouhlasí a cla již byla použita k ospravedlnění takzvaného „velkého, krásného zákona“, politický tlak by se mohl s blížícími se listopadovými volbami v polovině volebního období zesílit.
I když by taková opatření mohla pomoci spodním 60 % amerických spotřebitelů, kteří se potýkají s vysokými životními náklady, velká část finančních prostředků by mohla být použita na splacení dluhu, což by omezilo celkový dopad na růst ve srovnání s lety 2020–2021.
Dopad: Silnější růst USA a vyšší inflace. Federální rezervní systém zaujímá jestřábí postoj v závislosti na míře politického vlivu na rozhodnutí o měnové politice.
3. Výnosy z inflace v důsledku úzkých míst v dodávkách souvisejících s umělou inteligencí
Mnoho ekonomů, zejména těch umírněnějších z Federálního rezervního systému, očekává, že umělá inteligence přinese výrazné zvýšení produktivity, které by pomohlo snížit inflaci. Co když se ale tento předpoklad ukáže jako mylný?
V krátkodobém horizontu by masivní investice do infrastruktury umělé inteligence mohly vytlačit ostatní ekonomické aktivity. Očekává se, že datová centra budou do roku 2030 tvořit přibližně 10 % poptávky po elektřině v USA, což bude klást rostoucí tlak na energetické sítě po celém světě a zvýší riziko výpadků a vyšších cen.
Zároveň by rostoucí investiční potřeby mohly vést k novému nedostatku dodávek, zejména s ohledem na zpřísnění imigračních pravidel ve Spojených státech a Evropě, což by mohlo opět zvýšit růst mezd.
Dopad: Vyšší globální inflace a posun centrálních bank směrem ke zvyšování úrokových sazeb.
4. Prezident Trump snižuje cla, protože jejich negativní dopady se zesilují
Existují dvě možné cesty poklesu současné průměrné americké celní sazby, která se pohybuje kolem 16 %. První je předvolební rozhodnutí administrativy snížit cla, jak tomu bylo nedávno u některých potravinářských produktů.
Zatímco nižší příjmy z cel by zkomplikovaly úsilí o zajištění schválení Kongresem programů „celních slev“, prezident by nakonec mohl zrušit obchodní bariéry, aby zmírnil tlak na spotřebitelské ceny.
Druhá cesta by zahrnovala rozhodnutí Nejvyššího soudu, že cla uložená v rámci mimořádných pravomocí jsou nezákonná, což by zneplatnilo většinu cel na úrovni jednotlivých zemí. Prezident by mohl reagovat využitím jiných nástrojů, jako je například paragraf 122, který umožňuje dočasná cla až do výše 15 % po dobu 150 dnů, ale výsledek by byl mnohem chaotičtější.
Dopad: Rychlejší růst a nižší inflace, přičemž Federální rezervní systém považuje růstový impuls za dominantní a zpomaluje tempo snižování amerických sazeb.
5. Evropští spotřebitelé začínají volněji utrácet
Míra úspor v eurozóně se pohybuje kolem 15 %, což je zhruba o tři procentní body více než průměr před pandemií covidu-19, a úmysly spořit zůstávají vysoké.
Po obnově úspor po energetické krizi v roce 2022 a po stabilizaci inflace poblíž 2 % by však spotřebitelé mohli v roce 2026 začít utrácet agresivněji, zejména pokud se vládám podaří snížit nejistotu ohledně penzijní politiky.
Dopad: Růst eurozóny překonává trend a přesahuje 1,5 % ročně, což vedlo Evropskou centrální banku ke zvýšení úrokových sazeb na konci roku 2026.
6. Zhoršující se vztahy mezi USA a Čínou narušují dodávky vzácných zemin
Napětí mezi Washingtonem a Pekingem se zmírnilo poté, co přímá schůzka prezidentů Trumpa a Si Ťin-pchinga vyústila v 12měsíční příměří, které znamenalo stabilní cla a vývozní omezení po většinu roku 2026.
Příměří však zůstává křehké a jakýkoli chybný odhad by ho mohl narušit. Bez zdrženlivosti by mohla být zavedena necelní opatření, jako jsou omezení vývozu kovů vzácných zemin.
Dopad: Přímé důsledky pro polovodičový, automobilový a obranný sektor s potenciálním nedostatkem a růstem cen, které přispívají k inflaci.
7. Prudký nárůst cen ropy v důsledku obnoveného geopolitického napětí
Největší riziko pro růst cen ropy je i nadále spojeno s ruskými dodávkami, a to uprostřed amerických sankcí a pokračujících ukrajinských útoků na energetickou infrastrukturu.
I když se všeobecně předpokládá, že ruská ropa bude i nadále hledat způsoby, jak sankce obcházet, větší než očekávaná efektivita by mohla snížit očekávaný přebytek v roce 2026, což představuje riziko růstu současné prognózy ceny ropy Brent na 57 dolarů za barel.
Další nejistotu přispívá vývoj situací ve Spojených státech a Venezuele, spolu s křehkostí příměří v Gaze, což by mohlo oživit rizika spojená s dodávkami z Blízkého východu.
Dopad: Pomalejší globální růst a vyšší inflace, přičemž centrální banky mají sklon zvyšovat sazby nebo zpomalovat tempo uvolňování.
8. Fiskální tlak, protože investoři do dluhopisů ztrácejí důvěru
Investoři byli dosud překvapivě tolerantní k trajektorii fiskálního deficitu USA, což bylo podpořeno ekonomickou nejistotou a nižšími úrokovými sazbami. Veřejné finance USA však zůstávají křehké a očekává se, že deficit zůstane v rozmezí 6–7 %.
Obavy investorů ohledně rozsahu emise dluhopisů by se mohly zesílit, zejména pokud se fiskální expanze bude shodovat s akomodativní měnovou politikou a obnovenými obavami z inflace.
Evropa není imunní, jelikož tlak by se mohl šířit z Francie uprostřed rostoucích výdajových požadavků, zejména na obranu. Výnosy z dluhopisů by mohly prudce vzrůst a ekonomický výsledek by závisel na reakcích centrálních bank: návratu ke kvantitativnímu uvolňování nebo vynuceného fiskálního zpřísňování.
Dopad: Bolestivé škrty ve vládních výdajích, zejména v Evropě, a slabší růst.
9. Čína sklouzává k hlubšímu zpomalení, protože korekce na trhu s nemovitostmi se zintenzivňuje
Po stabilizaci na začátku roku 2025 ceny nemovitostí od poloviny roku obnovily rychlejší pokles. Zásoby zůstávají vysoké a investice do nemovitostí i nadále silně ovlivňují růst.
Obavy z neschopnosti splácet dluhopisy se znovu objevily poté, co Vanke požádal o prodloužení splácení dluhopisů. Navzdory podpůrné politice v roce 2024 dynamika v roce 2025 slábla a sílily výzvy k tomu, aby se cyklus nechal proběhnout, což by mohlo nést vážná rizika.
Dopad: Eroze bohatství domácností, zhoršení kvality bankovních aktiv a zakořeněný pesimismus, který podkopává posun směrem k růstu taženému spotřebou.
10. Válka na Ukrajině končí komplexní a trvalou mírovou dohodou
Pokud mírová jednání uspějí, bude ekonomický dopad záviset na tom, jak se budou řešit nevyřešené otázky, jako je územní uznání, a na trvanlivosti příměří.
V optimistickém scénáři by úsilí o rekonstrukci mohlo zvýšit ekonomickou aktivitu a náladu ve východní Evropě. Nižší ceny energií, v závislosti na zmírnění sankcí, by mohly také podpořit globální spotřebu.
Energetický analytik však poznamenává, že ruské dodávky ropy v posledních letech výrazně neklesly, což omezuje dopad na globální bilanci dodávek, ačkoli by se rizika v oblasti dodávek snížila. Trh s plynem by zaznamenal větší dopad, pokud by Evropa obnovila nákupy ruského plynu.
Dopad: Nižší ceny energií podporují globální růst, což by mohlo některé centrální banky, včetně Bank of England, přimět k přijetí akomodativního postoje, než se očekávalo.
Zatímco se rok 2025 připravuje na uzavření finančních účetních knih, spekulace o nadcházejícím roce se již hlasitě ozývají na globálních trzích. Robert Kiyosaki, známý finanční autor bestselleru Bohatý táta, chudý táta, vydal překvapivou prognózu pro stříbro, která naznačuje, že jeho cena by mohla v roce 2026 vystoupat až na 200 dolarů za unci.
Kiyosaki důrazně varoval před držením hotovosti s tím, že by mohla ztratit značnou část své hodnoty v důsledku rostoucích inflačních tlaků a rostoucích globálních ekonomických rizik.
Jeho komentáře následovaly po nedávném rekordním růstu ceny stříbra, jelikož bílý kov nadále dosahuje historických úrovní poté, co poprvé v historii překonal hranici 70 dolarů za unci.
V průběhu roku 2025 je stříbro na cestě k dosažení největšího ročního zisku ve své historii, přičemž od začátku roku dosáhne mimořádného nárůstu o téměř 150 %.
Tento výjimečný výkon byl poháněn masivní průmyslovou poptávkou a chronickým globálním deficitem nabídky, což řadí stříbro na vrchol nejziskovějších aktiv letošního roku.
Obecněji řečeno, trhy s drahými kovy prošly v posledních měsících výraznými posuny, jelikož se globální ekonomika blíží do jiné měnové a finanční fáze. Pohyby cen zlata a stříbra již nejsou pouhým odrazem inflace nebo úrokové politiky, ale spíše zrcadlem hlubších strukturálních změn v rámci globálního finančního systému.
V tomto kontextu se pozornost opět obrací k roku 2026, jelikož se stupňují spekulace o schopnosti stříbra prodloužit svůj růst na bezprecedentní úrovně a stále více se mluví o možném pohybu směrem k 200 dolarům za unci.
Tato očekávání jsou z velké části založena na pravděpodobnosti, že strukturální faktory stojící za explozivním růstem ceny stříbra v roce 2025 přetrvají a případně se i zesílí, což bude podrobněji zkoumáno v následujících částech této zprávy.
Názory Roberta Kiyosakiho
„Stříbro nad 70 dolary… skvělá zpráva pro investory a šokující pro střadatele.“ Těmito slovy Robert Kiyosaki zahájil své příspěvky na platformě X, kde komentoval pohyb stříbra na historických úrovních.
Kiyosaki uvedl, že růst ceny stříbra nad 70 dolarů je skvělou zprávou pro investory do drahých kovů, ale špatnou zprávou pro ty, kteří stále věří, že spoření hotovosti je bezpečný způsob, jak chránit své bohatství.
Znovu varoval před blížící se inflační vlnou, která by mohla narušit kupní sílu, zejména amerického dolaru, a uvedl, že se obává, že dosažení ceny stříbra na 70 dolarů je včasným varováním před hyperinflací v příštích pěti letech, a to spolu s pokračující erozí „falešného dolaru“.
V přímé výzvě k přechodu na reálná aktiva finanční autor dodal, že investoři by se neměli stavět na stranu poražených, a argumentoval tím, že zatímco dolar nadále ztrácí kupní sílu, stříbro by se do roku 2026 mohlo vyšplhat k úrovním blížícím se 200 dolarům za unci.
Tato prohlášení představují formu potvrzení Kiyosakiho dřívějšího názoru, který v posledních měsících předpovídal, že stříbro dosáhne 70 dolarů před koncem roku 2025, což se nyní naplnilo.
Kiyosaki věří, že stříbro zůstává „nejlepší investiční příležitostí všech dob“ a popisuje ho jako ideální prostředek pro zachování bohatství a výjimečné výnosy uprostřed globálního ekonomického chaosu.
Přehled cen
Stříbru se loni v říjnu podařilo prolomit historickou bariéru a překonat své předchozí rekordní maximum 49,76 dolarů za unci, které bylo stanoveno v dubnu 2011.
Od tohoto průlomu bílý kov zaznamenal silný růst, který i nadále dosahoval bezprecedentních rekordních maxim a vyvrcholil historickým maximem 72,71 USD za unci během obchodování ve středu 24. prosince 2025.
Od začátku roku do dnešního dne vzrostly ceny stříbra zhruba o 150 %, což tento kov staví na cestu k jeho historicky největšímu ročnímu zisku.
Býčí hnací síly
Zatímco svět sledoval, jak zlato dosahuje nových maxim, stříbro přineslo jedno z největších překvapení roku a generovalo zisky, které ohromily trhy. Tuto cenovou explozi poháněla kombinace strukturálních krizí a investičních příležitostí, které se v průběhu roku 2025 setkaly a obnovily status stříbra jako strategického kovu. Níže uvádíme klíčové faktory, které z roku 2025 udělaly rok stříbra.
Drobní investoři
Letos byl zaznamenán bezprecedentní poptávka ze strany maloobchodníků a individuálních investorů po fyzickém stříbře ve formě slitků a mincí.
K tomuto nárůstu došlo poté, co stříbro zůstalo po delší dobu podhodnocené v porovnání s rekordním růstem zlata, což ze stříbrných slitků učinilo atraktivnější a nákladově efektivnější variantu pro investory hledající ochranu před erozí kupní síly fiat měn.
Silná průmyslová poptávka
Stříbro si upevnilo svou roli klíčové součásti budoucích technologií. Průmyslová poptávka dosáhla v roce 2025 historických maxim díky masivnímu nárůstu výroby solárních panelů a sektoru elektromobilů.
To bylo umocněno zásadní rolí stříbra v infrastruktuře umělé inteligence, což jsou odvětví, která spotřebovávají velké množství přesahující to, co je v současnosti k dispozici na trhu.
Globální deficit dodávek
Krize nabídky se prohloubila, když trh vstoupil do pátého roku po sobě jdoucího strukturálního deficitu. Klesající produkce z hlavních stříbrných dolů a vyčerpané globální zásoby znemožnily nabídce držet krok s rostoucí poptávkou, což tlačí ceny na bezprecedentní úroveň.
Trendy globální měnové politiky
Rok 2025 znamenal zlom v globální měnové politice, jelikož Federální rezervní systém a hlavní centrální banky pokračovaly ve snižování úrokových sazeb.
Tato změna snížila náklady příležitosti spojené s držbou drahých kovů a povzbudila investiční fondy k tomu, aby na trhy se zlatem a stříbrem vložily značnou likviditu.
Další faktory podporující rally
Poptávka po bezpečných přístavech se v průběhu roku 2025 zintenzivnila uprostřed rostoucího globálního politického napětí, což vedlo k odlivu kapitálu směrem k drahým kovům jako ochraně před ekonomickou volatilitou.
Pokles amerického dolaru, způsobený snížením úrokových sazeb, zvýšil atraktivitu stříbra pro mezinárodní kupce, protože nižší ceny dolaru podpořily globální poptávku.
Klíčovou roli v upoutání pozornosti veřejnosti na stříbro sehrála také očekávání ovlivněná médii a odvážné prognózy významných analytiků, které předpovědi před koncem roku proměnily v posilující nákupní sílu.
Stříbro překonává zlato
Cena stříbra na trhu letos vzrostla přibližně o 150 %, což výrazně překonalo zisky zlata o více než 70 %. K tomu přispěla silná investiční poptávka, jeho zařazení na americký seznam kritických minerálů a agresivní nákupy ze strany velkých fondů.
Názory a analýzy
Suki Cooper, analytička společnosti Standard Chartered, uvedla, že příliv investic do produktů obchodovaných na burze se stříbrem překročil 4 000 metrických tun.
Analytici společnosti Mitsubishi uvedli, že dynamika a fundamentální ukazatele podporují další zisky, ačkoli zvýšené dlouhé pozice a nižší likvidita na konci roku by mohly vyvolat volatilitu, protože obchodníci nakupují při poklesech, zatímco reálné výnosy zůstávají nízké a fyzická nabídka omezená.
Dodali, že stříbro je již technicky v překoupeném teritoriu a že k nákupu jedné unce zlata je nyní potřeba pouhých 64 uncí stříbra, oproti 105 unci v dubnu.
Rona O'Connell, analytička společnosti StoneX, uvedla, že někteří obchodníci se jistě zaměří na poměr zlata a stříbra, ale kromě toho, jakmile se současné napětí zmírní, se ceny mohou oddělit a stříbro pravděpodobně nebude podávat lepší výkon.
Zain Vawda, analytik společnosti OANDA Market Pulse, uvedl, že očekávání ohledně snížení úrokových sazeb se po zveřejnění nejnovějších údajů o inflaci a trhu práce v USA zvýšila, což podporuje poptávku po drahých kovech.
Vawda dodal, že poptávka po bezpečných ropných přístavech by měla zůstat silná i uprostřed napětí na Blízkém východě, nejistoty ohledně mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou a nedávných akcí USA proti venezuelským ropným tankerům.
Býčí výhled pro rok 2026
Prognózy pro rok 2026 se u hlavních finančních institucí liší od opatrného optimismu až po silný optimismus. I když většina z nich nejde tak daleko, jak cíl Roberta Kiyosakiho je 200 dolarů, obecně se shodují, že stříbro si pravděpodobně udrží vzestupnou trajektorii. Níže uvádíme některé z klíčových institucionálních prognóz pro stříbro v roce 2026.
Goldman Sachs
Analytici banky považují stříbro za primární strategický kov zelené transformace a očekávají, že průměrné ceny v roce 2026 se budou pohybovat mezi 85 a 100 dolary za unci.
Jejich výhled je založen na rostoucí poptávce po technologiích umělé inteligence a solárních panelech, přičemž banka tvrdí, že strukturální deficit nabídky bude stále obtížnější udržet kurz pod 70 dolary.
UBS
Švýcarská banka očekává, že stříbro bude i v roce 2026 nadále překonávat zlato a bude se zaměřovat na úrovně kolem 95 dolarů za unci.
Tento názor je založen na očekávání, že Federální rezervní systém bude pokračovat ve snižování sazeb, oslabovat dolar a povzbuzovat velké investiční fondy ke zvyšování svých zásob stříbra.
Citi
Citi zvýšila svůj výhled pro stříbro a poukazuje na možný pohyb směrem k 110 dolarům za unci v druhé polovině roku 2026.
Banka se domnívá, že explozivní poptávka ze strany sektoru elektromobilů by mohla překonat všechny předchozí odhady, což by mohlo vést k akutnímu nedostatku fyzického stříbra dostupného k okamžitému dodání.
Stříbrný institut
Ve své výhledové zprávě Silver Institute nespecifikoval cenový cíl, ale varoval, že rozdíl mezi nabídkou a poptávkou by mohl v roce 2026 dosáhnout kritické úrovně.
Poznamenala, že ceny nad 120 dolarů za unci mohou být nutné buď k podnícení růstu produkce dolů, nebo k povzbuzení investorů k prodeji podílů za účelem uspokojení průmyslové poptávky.
Commerzbank
Německá banka zaujímá konzervativnější postoj a očekává, že se ceny stabilizují kolem 80 až 85 dolarů za unci.
Varovala, že rychlé zisky zaznamenané v roce 2025 by mohly na začátku roku 2026 spustit rozsáhlé výběry zisků, než ceny obnoví svůj vzestupný trend.
Ceny zlata byly ve středečním obchodování převážně stabilní a držely se poblíž rekordních úrovní uprostřed klidných tržních podmínek, kdy se investoři připravovali na vánoční svátky.
Vládní data zveřejněná v úterý ukázala, že předběžné zjištění o hrubém domácím produktu USA ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostlo o 4,3 %, což je nárůst z 3,8 % ve druhém čtvrtletí a výrazný nárůst o 3,3 %.
Podle nástroje CME FedWatch klesla pravděpodobnost snížení úrokové sazby o 25 bazických bodů v lednu na 13,3 %, z 19,9 % v úterý a 24,4 % o týden dříve.
Ekonomický poradce Bílého domu a kandidát na předsedu Federálního rezervního systému **Kevin Hassett** v komentáři k datům označil čísla za „vynikající“ a také ocenil sílu amerického trhu práce.
Americký prezident **Donald Trump** mezitím prohlásil, že jeho kandidát na vedení Federálního rezervního systému by měl mít měnovou politiku a rozhodnutí v souladu s jeho vlastními názory.
Index amerického dolaru se samostatně udržel na hodnotě 97,9 bodu k 17:14 GMT, poté, co dosáhl maxima 98,0 bodu a minima 97,9 bodu.
V obchodní aktivitě vzrostla spotová cena zlata do 17:14 GMT o méně než 0,1 % na 4 509,2 USD za unci.